Jen tak se to nevidí, ale mine jeden den a už je tu další zprávička. Tentokrát stoprocentně závislý komentář mého dnešního gastronomického zážitku. Domluvili sme se s kamarádkou z Číny - Mai - že mi uvaří :)
Tak se holka včera vydala do nějakýho specielního čínskýho marketu, kde nakoupila všemožný ingredience, a tak aby to nebylo jako moc intimčo, tak sme pozvali ještě další čtyři lidi (kanaďan Jef, čechoun Pavel, španěl Mathias a německá dívčina Sarah). No ale každopádně příprava stála na Mai, která sebou šmejkala v kuchyni, jak to dělávaly naše babičky, šlo ji to vážně od ruky, až jsem se začal stydět. Obzvláště potom co jsem furiantsky prohlásil, že připravim dezert. Takže teda puding, pač to je jednoduchý na přípravu a taky rychlý a trouba bude fungovat až příští tejden (spolubydla dostal pod stromeček elektrickou troubu, to
budou žranice - zapejkaný brambůrky, pečínky, koláčky, buchtičky, štrůdlíčky, bochánky, preclíčky, všechno bude :))No nebudu vás s tim pudinkem napínat - posral sem co sem mohl. Nejdřív mi uteklo mlíko, takže bylo prostě VŠUDE po celý kuchyni... pak sem blbě odhadl množství prášku, pač sem machroval a dával tam mlíko vod voka. Takže to nehoustlo a nehoustlo... mezitim se to začalo úspěšně připalovat, čehož si všimla i Mai, když se mně opatrně zeptala, jestli to takhle voní normálně. Pokusil sem se zachránit situaci přidáním banánů a briošek, který sem koupil ráno, načež jsem zjistil, že to nejsou žádný briošky, ale tvrdej chleba. No co - mrsknul sem je tam stejně.
Tak sem byl hotov, Mai taky dovařila, pozvaní dorazili, takže jsme usedli sme ke stolu. Musim říct, že jído bylo prostě skvělý, bude se mi o něm dneska zdát. Oni totiž číňani udělají spoustu malejch rozmanitejch chodů načež si je naskládají postupně na talíř (ale mísy s jídlem zůstávají vždycky na svém místě, nesmí se hnout) a pak to baští,
jak jinak, hůlkami. A přesně to jsme udělali my - vyzbrojili sme se každej dvouma klackama v domění, jak se krásně a po asijsku naplníme břicha a pustili se do krmě.Moc nám to ale nešlo, nejdřív jídlo lítalo po celym pokoji, nakonec sme ale každej dokázali nějaký to sousto dopravit na místo určení (i když někteří zoufalci z kanady to vzdali a barbarsky se chopili příborů).
Radši se nebudu vyjadřovat k "úspěchu" svého výtvoru, všichni to sice statečně snědli a ani necekli, ale já moc dobře věděl proč mlčí - jedl jsem to s nima. Dokonce bych řekl, že takhe jsem ještě jídlo nezmrvil, budu se muset příště hooodně snažit, abych si aspoň trochu napravil karmu.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire