Megapárty u Chou fleura

No tak nám tu začal novej semestroň. A přijeli nový stážisti. A hlavně teda stážistky :) Tak sme si s Pavlem "Květákem" řekli, že je trošku zaučíme, jak to tady chodí, aby věděli co a jak, a že tu není taková nuda, jak by se mohlo zdát. A aby věděli, kde se konaj ty nejlepší párty na koleji.
Už vstupní data slibovali něco velkýho - 25 lidí na 64m2, 9 národností, každej přitáhne pochutiny domácí kuchyně a bude jíst, pít, klábosit, zpívat a tancovat a pít a pít...

A protože jsme se chtěli předvíst jako ty nejlepší, chtělo to prostě něco luxusnějšího, než bramboráky co byly posledně, čili co jiného, než Gulash - tak sme vyrazili v pátek odpo před párty do Káru. Vybaven francouzským názoslovím kravské anatomie, jal jsem se vybírati vhodný flák masa. Někdo tam hází krkovici, někdo radši libový, ale protože sme chlapi z Čech, tak sme sáhli po pořádným masu (krkovici).
Když jsme dorazili zpátky, tak zrovna přiletěli elektronicky instrukce od mé mamaši - prej použij libovýho vepřovýho. No.. pozdě, už je nakoupeno. Tak se začalo čistit, loupat, krájet, smažit a vařit, všechno to bublalo v tom babskym hrnci asi dvě hoďky. Načež přišel mistr chef Jindřich a mrsknul tam dvě piri-piri (pro neznalce extra pálivé mexické chili peppers), aby to mělo říz. Problém byl, že piri-piri "nerovná se" nakládaná feferonka od Znojmije. Takže použité ratio 1 = 1 drobánko vyeskalovalo pikantní složku gulášové chuti.... prostě to jenom pálilo a pak už jsme necejtili nic. Musím se ovšem kajícně přiznat, že na knedlíky nezbejval čas, takže jsme to nahradili chlebem, kterej co možná nejvíc připomínal českou klasiku.

I přes veškerou snahu znehodnoti svůj produkt přidáním oné inkriminované poslední ingredience všichni guláš baštili, jako kdyby tejden nejedli, čili i čili guláš měl úspěch, a už za mnou choděj, kdy teda příště udělam, to naše "maso" :).

Ale na stole nebyly jenom české výtvory. Sličné Italky udělali čokoládovej salám, Brazilská banda se předvedla taky v tom nejlepšim světle, dokonce aj napekli takový speciální pirošky, a všichni jim to chválili, jakou že to mají skvělou národní kuchyni, až jim to bylo trapný a přiznali, že je to arabskej recept.

A jak se všichni nadlábli, tak všichni začali popíjet, někdo se opil víc, někdo míň, ale tančili všichni, důkladem čehož jest vláček přes Pavlův a můj pokoj skrz balkon a chodbu a zpátky a dokola a dokola.... DJ Kosturos (Řek) se osvědčil jako jednička při výběru písní... a nakonec, když už jsmeopravdu nemohli, tak bylo pět hodin ráno a Pařížský přátelé odjeli prvnim RER domů a my sme se svalili na kavalce a spali až do oběda.